img

Ze života majitelů domu

Samuel Ignác de Bois
„. . .V listopadu 1674 udal někdo de Bois-a, že na opravy na svých domechv Žebráce prováděné, užíval materiálu z jedné staré zdi blíž zámkuTočníka a i jiné materiálie k tomu cíli na škodu důchodu a proti přísnýmzápovědím si přivlastnil, dávaje je dvorskými potahy, fůrami a lidmipoddanými do žebráka voziti. Výsledek udání znám není. . .“ (Ludvík Vorel, Dějiny domu čp. 16)

majitel01

„. . . Pod titulem vlastního truňku a pro potřebu nemocných, též dobrýchpřátel, zarazili si hejtman a purkrabě veřejný šenk v zámku a tu chovajíce schvální šenkýřku, každoročně mnoho franckého a českého vínasvobodně vydávali a čepovali. Také manželka purkrabího MatyášeSychrovského, který byl pravým karabáčníkem, pivo šenkovala a jídlastrojila, a purkrabě sedláky schválně na zámku zdržoval, aby jedli a pili. Sedláci přinášející na zámek veruňky čili peníze k zaplacení gruntů, peníze utratili a propili, a tudíž veruňků nemohli platiti; složil-li veruňk dříve, neměl čím platiti za to, co projedl a propil, a tudíž napotom buďkabát v zástavě zanechal anebo ve vězení zůstávati musil, byť poslední kusodprodati měl.

majitel02

Hejtmanová a purkrabová chovaly si v zámku 28 kusůdobytka kozího, kterýž, kdykoliv někdo z Prahy přijel, do kůlny pod zámekležící zavřely, napotom však po odjezdu jeho zase do zámku vzaly. Od těchkoz nejen dvory, schody a pokoje v zámku zhanobeny, ale ony i mlází okolozámku, kdež se zvěř zdržovati měla, pohryzaly a okousaly, sousedůmZbirožským na zahradách a štěpnicích veliké škody činily . . .“

(August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého VI.)

Jan Václav Kolenc z Kolna
. . . „Po smrti zle prosluléhoLinharta Kůrky Cholovskéhoz Korkyně, který byl zabitMatyášem Zanetti deDié 18. 8.1636 v Dobřívské krčmě, stal se Jan Václav Kolenc (choťAlžběty Kolencové z Kolna)majitel03

6. 11. 1636 hejtmanem všech 3 komorních panství v krajiPodbrdském, totiž Zbirova, Točníka a Králova Dvora. Přišel v zlých dobách v čelo panství, když kraj těžce trpěl jezdciBetlhemovými, spojenci Čechůtak, že mnohé vsi vůbec zanikly. Stejně si pak vedli žoldnéřiValdštejnovi a pluk Colloredův.
Zbirožský zámek – sídlo hejtmanů panství Zbirožského, Točnického a Královodvorského

Nejhorší zkázu napáchal na Podbrdsku v podzimu roku 1639 generál Banner se svými zběhlými švédskými bandami, před nimižmusel hejtman Kolenc prchnouti do Plzně. Nikdy nebyla tato3 panství v stavu tak zuboženém jako v prvých letech správyKolencovy. Sám o tom píše komoře České: 11. 3.1640: . . . „Na panstvíTočnickém město Žebrák, městysCerhovice, vesnice Drozdov, Sedlec, Příšetnice, Chodouň, Zdice, Bavoryně, J. M. Cís. dvůr s stodolami do gruntuvypáleny“ . . .

1. 7. 1640: . . . „Nebo na všem panství nevynacházím desíti poddaných na gruntechzůstávajících. Ostatní nebo pomřeli, nebojinde a jinde pro nouzi zůstávají a ke svémunavrátiti se prostředků nemají. Z podobných příčin budu k tomuto přinucen, žemimo předešlý obyčej, chci-li je na dílouvésti, musím je stravou opatřiti – jináčvšecky trávy na lukách zůstanou – nadto vejše kosy trávní koupiti, vidouce patrněa makavě při nich tu nevymluvitelnoupotřebnost, hlad a nouzi“ . . .majitel04

8. 1. 1641: . . . „Na celý silnici (Králův Dvůr – Cerhovice) okolo10 poddaných při svých živnůstkách nezůstávají, neb věc možnánení obstáti.“ . . .Vojenské oddíly císařské . . . „na patent J. M. Cís. v nově v Řezně datýrovaný (aby se císařské grunty, obyvateléa jejich majetek neničili) nic nedali, dadouce takovou odpověď: Kdyby oni tak teplou světnici jako J. M. Cská ráčí míti, měli, žeby na grunty J. M. Cské se neložírovali“ . . .

Kolencovo úmrtí zapsal do matriky zemřelých děkan žebrácký, bakalář theologie Ondřej Jakub Bindiš: „13.11.1673 pohřben do země v rohu epištoly hlavního oltářev kostele sv. Vavřince přejasný, urozený a statečný muž, p. JanVáclav Kolenc z Kolna, český rytíř, narozenýv Plzni, 4 léta jedné setniny rytmistr, na BíléHoře bojoval pro Bohaa císaře 1620. HejtmanpanstvíZbirovského,Točnického a Králodvorského 23 let. Věku svého 80 let. Nájemník z domu, který kdysi vlastnila urozená paní Sibila Polyxena Hrušková, rozená NeslingarovázeSchellengrobu, měštka žebrácká. Byl mužem učeným, ovládal mnoho jazyků. Velmi pobožnýa vzorný, nevyrovnatelný hospodář. Místo pohřbu dáno zdarmaza zásluhy.“
(Ludvík Vorel, Dějiny domu čp. 16)

Z prve uvedené specifikace možno vyčísti, že domácnost Ottenfeldů byla na tu dobu honosně a nádherně vybavena. Velmi významný a značný majetek nashromážděný Samuelem Ignácem de Bois však skrze požár vniveč přišel. Nebylo na něm požehnání. Ottenfeldové utrpěli velikouškodu, upadli do magedluhů a nakonec dům U černého orlasměnili za menší dům U modré hvězdy.
(Ludvík Vorel, Dějiny domu čp. 16)majitel05

Z pergamenu uloženého ve zdi domu
„Dobrý bůh požehnal počínání našemu, že bylo nám umožněno tento dům dne 11. července 1914 za obnos 22 000,- Korun koupiti. Koupili jsme jej v dobách míru, netušíce, že za krátko rozzuří se litice hanebnéválky a zkalí štěstí naše. Dne 26. července 1914 nařízena byla mobilisace našíarmády proti Srbsku a za krátko vzplanula světová válka, největší skvrnaa pohana XX. století i celého lidstva. Hanebná, lidstvo ubíjejíci, beze všech vážných motivů, jen pro mizernou nadvládu světovou, pro bídný dolar, vyvolaná tato válka, zuří již 9tý měsíc a ještě nelzev ukončení doufati. Budoucí pokolení odsoudí jedenkráte celou tu krutost a panstvílačnost několika lidí, jež kletby tisíců provázeti budou do konce života jejich, a kteří drze se zvouimage „z milosti Boží“. I náš Václav musil do boje a dnes nalézá sev zajetí v Skopje v Srbsku. Jak vzdálilo se lidstvo milosrdenství Božího, pohrdají ním ve své pýše a tak zvaném vzdělání . . .majitel06

. . . Nechť požehnání Boží spočívá na domě tom a rodu našem. Na paměť koupědomu, jejž zrovna opravujem a na paměť válečné doby nynější, vsadili jsme tutodesku, by potomci naši hleděvše na ni nás vzpomínali. Bůh žehnej v tomto doměnám i potomkům našim i všem těm, kdož po nás následovati budou . . .