img

Historie domu No. 54

Dům tento slul gruntem od pradávna Pražákovským a náležel počátkem století XVII. Adamu Millerovi z Prahy, proto mu Pražák přezdívali. Po němž zdědila jej vdova Dorota Millarová. historie01Nemohouc však „v této nynější roztržitosti, v tomto pozdvižení“ (30ti letá válka) hospodářství sama říditi, postoupila grunt se vším příslušenstvím dne 3. prosince 1627 svému zeti a od r. 1629 radnímu žebráckému Václavu Sukdolskému.

Od vypálení a vydrancování města hordami švédského generála Bannera (29. října 1639) byl dům zcela zpustlý, jen něco spálených zdí. Vdova po Sukdolském Zuzana prodala spáleniště 16. května 1653 za 200 zl. Alžbětě Kolencové z Kolna, kteráž pocházela ze starožitné vladické rodiny Chlmčanských z Přestavlk a Chlumčan. V koupi však Sukdolská vymínila, aby jí pí. Kolencová „byt i náležité vychování do smrti dala a po smrti při chrámu Páně pohřbila“. Pí Kolencová hlavní část domu znovu vystavila a ještě s tímto gruntem oba sousední spojila, tedy Vrankovský starý grunt No45 (část čp.16) a Plichtovský No47 (čp.17).

historie02

Od Kolencovů koupil dům již 21. srpna 1660 Petr Šuler Piovanský, kterýž jej postoupil 9. dubna 1671 za 1290 zl.r. Sybile Polyxeně Hruškové z Března. Protože Petr Šuler kupních podmínek k paní Kolencové nedodržel, podala ona proti prodeji gruntů paní Hruškové protest, z něhož vznikl dlouhý spor, tak že paní Hrušková od koupě upustila a grunty se vrátily do rukou paní Kolencové.
Tato prodala je 13. dubna 1674 Samueli Ignácovi de Bois, hejtmanu panství Zbirožského za 510 zl. r..

historie03Samuel Ig. De Bois přestavěl tento dům a uvedl jej do nynějšího stavu, použiv prý ku stavbě i kámen z hradu Točníka, neboť v roce 1674 došlo naň udání ke komoře královské. O výsledku šetření není známo. Po něm v roce 1690 sdědila dům vdova Anna Florentina de Bois. Po smrti této sdědila dům v roce 1707 dcera Anna Maximiliana Ottová z Ottenfeldu. Při požáru, který vznikl v domě čp.28 dne 3. května 1714, dům vyhořel a Ottová směnila jej za dům „U modré hvězdy“ č.p. 18 s Marií Polyxenou Hubatkovou.

Po matce ujal dům 1770 syn Karel Hubatka. Dalšími majiteli domu byli: Jan Mizera, pak Šebestián Klička a Josef Hněvkovský, otec Jaroslav Hněvkovského, kterýž proslul jako „malíř Indie“. Po smrti tohoto držela dům vdova Marie Hněvkovská od niž koupili dům Václav a Anna Müllerovi. Od jejich potomků, kteří dům v naprosto zuboženém stavu zrestituovali, koupili dům jeho současní majitelé.